170.
Na letišti při odbavení: "Co máte v tom zavazadle?"
"Já nevím."
"Á, pán je ze Slovenska...."
169.
Věž: "XXX, dobrá zpráva je, že máte povoleno pojíždění na dráhu."
XXX: "Rozumím. A jaká je ta špatná?"
Věž: "Momentálně žádné špatné zprávy nemám. Určitě budete chtít být pryč, než nějaké zjistím."
168.
Víte, co si řeknou v poledne piloti, když celé dopoledne popíjeli z lahve nekvalitního alkoholu?
"Přistaneme, začíná se stmívat!"
167.
Během letu se z palubního rozhlasu ozve: "Vážení cestující, dnes s námi letí někdo, kdo oslavuje 65. narozeniny svým prvním letem..."
V letadle se ozve nadšený potlesk...
"...a tak bych vás chtěl požádat, abyste se po přistání stavili v kabině a popřáli hodně zdraví a dalších úspěchů kapitánu Jonesovi."
166.
Inzerát: Pronajmu nebytové prostory v New Yorku.
Zn. Letadlem až do kanceláře.
165.
XXX: "Věži, jsem na finále, dráha 25."
Věž: "XXX, nejste na finále. Finále je, když už nemusíte zatáčet, abyste přiletěl k dráze."
164.
Cestující při nástupu do letadla přijde ke své sedačce a zjistí, že už je obsazená mladou ženou. Upozorňuje ji, že to není její místo...
"Jsem blondýnka. Jsem krásná a letím do Miami."
Cestující dojde pro stevarda a ten blondýně říká:
"Madam, tohle je první třída. Vy máte lístek do turistické. Prosím vás, vstaňte a jděte na své místo do turistické třídy."
"Jsem blondýnka. Jsem krásná a letím do Miami.“
Stevard jde pro kapitána, ten přijde a snaží se ji znovu přimět k odchodu...
"Jsem blondýnka. Jsem krásná a letím do Miami." A nic.
Kapitán se k ní nakloní a něco jí pošeptá. Blondýna vykulí oči, usměje se a odejde do turistické třídy. Stevard i cestující nechápou:
"Kapitáne, my se s ní hádáme půl hodiny a vy jí jen něco pošeptáte a ona se zvedne a odejde! Jak se vám to podařilo?“
"Řekl jsem jí, že první třída v Miami nezastavuje."
163.
Věž dává instrukce blížícímu se letadlu: "Po přistání, prosím, na taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oscar 2."
Pilot /poněkud úzkostlivě/: "A kde to je? My se tady nevyznáme!"
Věž /konejšivě/: "Nic si z toho nedělejte, já tu jsem taky teprve druhý den!"
162.
Václav Havel, jako většina populace, měl respekt z létání. Posádky i palubní personál to věděly a věděly, že je klidnější, když vidí, co se děje v kokpitu - a tak nechávali otevřené dveře. Jednou tak zase vládní Tu-154 odkudsi letělo a s letadlem to nepěkně házelo. Piloti byli samozřejmě v klidu, ale sledovali, co dělá jejich pasažér. Zprvu neklidně nakukoval do kokpitu, ale potom zničehonic přestal a celý let už o něm piloti nevěděli. Po přistání se tedy ptali letušek, co se stalo? Dozvěděli se následující: "No, ten let se mu nelíbil, tak se vám chodil koukat pod ruce. A najednou přišel s úsměvem od ucha k uchu: Je to dobrý, piloti čtou noviny!"
161.
Hlášení během letu: "Jestli je na palubě nějaký terorista, který umí řídit letadlo, nechť se okamžitě dostaví do pilotní kabiny."
Žádné komentáře:
Okomentovat